Jdi na obsah Jdi na menu
 


Časování sloves

Příkladem skloňování slovesa v grónštině se často uvádí slovo "mluvit", oqarpoq. Pravidelná slovesa jsou zakončena právě koncovkou -poq nebo -voq. Časují se téměř stejně; až na třetí osobu množného čísla.

Ukázka konjugace slovesa: "oqarpoq" mluvit

já mluvím oqarpunga my mluvíme oqarpugut
ty mluvíš oqarputit vy mluvíte oqarpusi
on(a) mluví oqarpoq oni / ony mluví oqarput

 

Ukázka konjugace slovesa: "timmivoq" létat, letět

já letím timmivunga my letíme timmivugut

ty letíš   timmivutit

vy letíte   timmivusi
on(a) letí timmivoq oni / ony letí timmipput

 

Některá slovesa v grónštině nikdy nenajdete stát samotně, vždycky se k něčemu připojuje (v běžných větách stojí většinou na konci slova). Ve slovníku jsou uvedeny v abecedním pořadí, ale je před nimi pomlčka (což značí, že je vždy k něčemu připojeno jako přípona). Příkladem takového slovesa je sloveso "být", -(u)uvoq. Někde se uvádí bez toho u, protože ono tam buď je jedno, nebo dvě, podle toho, co je před tím slovesem. Docela často se také stane, že pro lepší výslovnost se u úplně vynechá.

Ukázka konjugace slovesa: "-(u)uvoq" být

já jsem -(u)uvunga my jsme -(u)uvugut

ty jsi          -(u)uvutit

vy jste       -(u)uvusi

on(a) je -(u)uvoq oni / ony jsou -(u)upput

 

Příklad

ČESKY: Můj dům je bílý.

Analýza věty s překladem jednotlivých slov

dům, illu

můj, koncovka -ga

je, -(u)uvoq

bílý, qaqortoq

Podtrhl jsem konec slova "qaqortoq" a koncovky "-(u)uvoq", protože končí stejným shlukem hlásek. Při spojení se tyto shluky spojí v jeden, takže "je bílý" = "qaqortuuvoq".

Takže konečně máme výsledek.

GRÓNSKY: Illuga qaqortuuvoq.

 

Zápor

Zápor se v grónštině u pravidelných sloves tvoří koncovkou -nngilaq a navíc se část slova laicky řečeno "oddělá", přesněji řečeno si vytvoříme kořen slova (více o tomto jevu zde). Příklad si tradičně uvedeme se slovesem mluvit. Infinitiv je oqarpoq. Při "oddělání" části slova a přidáním záporné koncovky vznikne sloveso "nemluvit" = oqanngilaq.

Ukázka konjugace slovesa "oqanngilaq" nemluvit

já nemluvím oqanngilanga my nemluvíme oqanngilagut
ty nemluvíš oqanngilatit vy nemluvíte oqanngilasi
on(a) nemluví oqanngilaq oni / ony nemluví oqanngillat

Pozor na 3. osobu množného čísla-dochází ke změně "l" na "ll".

Zápor se vytváří podobně u koncovkových sloves, takže když "být" je -(u)uvoq, "nebýt" = -(u)unngilaq.

 

 

 

 
 

 


Archiv

Kalendář
<< červen / 2017 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 27135
Měsíc: 274
Den: 7