Jdi na obsah Jdi na menu
 


O původu grónštiny

Grónština patří do eskimo-aleutské jazykové rodiny. Ta se dále dělí na jazykovou rodinu eskimo, kam náleží právě grónština (společně např. s inuitštinou a svými dialekty, jazykem yupik atd.) a aleutštinu (dnes ohrožený jazyk a asi 300 mluvčími na Aljašce). Spisovnou západní grónštinou-kalaallisut / kitaa v Grónsku mluví asi 52000 lidí (z toho asi 14000 v hlavním městě Nuuk) a dalších pár tisíc je jich v Dánsku a v Norsku. Severním nářečím Inuktun / Avanersuarmiutut mluví asi 4000 lidí (je blíž spíš inuitštině) a východním nářečím Tunumiit oraasiat asi 1500 lidí. Existuje velmi málo (asi 300 lidí) používaný dialekt používaný na východě Grónska a blízce příbuzný spisovné grónštině. Tento web se věnuje spisovné standartní grónštině-kalaallisut.

 

Většina grónských slov je převzata právě z pra-eskimo-aleutského jazyka (zbylých několik slov je převzatých převážně z dánštiny). Pro ty, co se o lingvistiku moc nezajímají: je to ten jazyk, který existoval před tím, než z něj vznikly všechny jazyky z eskimo-aleutské jazykové rodiny (jeho přesná podoba je nám neznámá, ale vědcům se jim ji podařilo přibližně rekonstruovat). (Pokud by někdo měl zájem o konkrétní příklad s nějakým slovem, jak se postupně měnilo při svém vývoji z pra-eskimo-aleutštiny do grónštiny, napište do fóra, pár příkladů mám.) 

Existuje hypotéza, že tento jazyk vznikl z ještě staršího základu, nostratštiny. Ta se měla rozdělit na tyto prajazyky:

  • afroasijský prajazyk (arabština, hebrejština...)
  • drávidské jazyky (tamilština, telugu...)
  • kavkazské jazyky (gruzínština, abcházština...)
  • uralské (ugrofinské atd.) jazyky (maďarština, finština...)
  • eskimo-aleutské jazyky (viz výše)
  • altaické jazyky (mongolština, turečtina...)
  • indoevropské jazyky

Existence indoevrpoštiny je potvrzená (sice ne písemnými památkami, ale je více než jasné, že existovala). (S největší pravděpodovností existovala samozřejmě i nostratština, jinak bych sem o ní nepsal.) Z indoevropštiny vznikly další jazykové větve. Nejznámější z nich jsou germánské (angličtina, němčina...), románské (španělština, francouzština...), indo-íránské (perština, hindština..), balto-slovanské (pra-balto-slovanština se rozdělila na pra-baltštinu (litevština, lotyština...) a pra-slovanštinu (ruština, polština, ČEŠTINA...), a samostatné jazyky albánštinu, arménštinu a řečtinu.
 

Z toho vyplývá, že je pravděpodobný stejný původ češtiny a grónštiny. Každý z těchto jazyků se ale z nostratštiny vyvíjel svojí cestou několik desítek tisíc let odděleně, a proto už to nejde vůbec poznat. 

 

Slova převzaté z eskimo-aleutských jazyků do češtiny

  • Aljaška pochází z aleutského alaxsxaq (komunita, společnost). V grónštině existuje ne nepodobné slovo stejného základu: sila(r) (lidský, s příponou -rsuaq pak silarsuaq znamená lidstvo).
  • iglú pochází z inuitského  ᐃᒡᓗ  (latinka: iglu). V grónštině existuje podobné slovo stejného základu: illu.
  • kajak pochází přímo z grónštiny: qajaq.
  • anorak je také přímo z grónštiny: anorak. Je odvozeno od slova anori (vítr).

 

 

 

 
 

 


Archiv

Kalendář
<< červen / 2017 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 27606
Měsíc: 216
Den: 14