Jdi na obsah Jdi na menu
 


Skloňování

Grónština má celkem osm pádů, ale narozdíl od češtiny se používá univerzální systém pro jejich skloňování (neexistují vzory jako v češtině).

 

Vzhledem k tomu, že grónština je řeč "na míle vzdálená" češtině, nedá se na několika řádcích vyjádřit, v jakých případech se přesně pád používá, na všechno existují výjimky.

 

V grónštině, stejně jako v češtině, existuje jednotné a množné číslo.

sg.=singulár=jednotné

pl.=plurál=množné

 

Absolutiv

Tento pád je velice podobný českému nominativu (1. pád). Ve slovnících je slovo uváděno právě v tomto pádu, který je i oficiálně stanovený jako grónský 1. pád.

Vytvoření: slovo v singuláru končí obvykle -t, -p, -q, -k nebo samohláskou. V plurálu končí na -t, -it nebo -ut (záleží, jakou slabikou slovo končí v singuláru).

 

Ergativ

Je ustanoven jako grónský druhý pád, protože souvisí s absolutivem-také je to "základní pád", ale každý se používá v trochu jiných případech, ergativ je použit zejména pokud daná věc vykonává nějaký pohyb.

Vytvoření: přidáme koncovku -p, -up nebo -ip v singuláru, v plurálu je ergativ téměř vždy shodný s absolutivem: -t, -it nebo -ut.

 

Allativ

Allativ vyjadřuje pohyb nějaké věci proti nějaké další věci nebo, přeneseně, působení na nějakou věc. Používá se také pro vyjádření konkrétního vyjádření množství nebo míry.

Vytvoření: přidáme koncovku -(m)mut v singuláru a koncovku -nut v plurálu.

 

Instrumentál

Instrumentál existuje i ve slovanských jazycích a čeština ho uvádí jako sedmý pád (s kým, s čím). Také zastupuje český 4. pád (akuzativ), ale to jen v případě, že děj je výsledkem obdržení nějaké věci (přijmout koho, co).

Vytvoření: přidáme koncovku -mik v singuláru a koncovku -nik v plurálu.

 

Prosekutiv

Tento pád se používá pro vyjádření průchodu něčeho jinou věcí (v češtině jsou ekvivatelntem tohoto pádu předložky přes a do). V určitých případech se také používá k vyjádření úzkého spjatí dvou věcí, které spolu souvisí, jsou neoddělitelné.

Vytvoření: přidáme koncovku -(k)kut v singuláru a koncovku -tigut v plurálu.

 

Lokál

Někdy se mu říká i lokativ a existuje i ve slovanských jazycích. Odpovídá českému 6. pádu (o kom / v kom, čem). Jeho název souvisí se slovem lokace-nejčastěji se používá právě pro vyjádření místa, polohy uvnitř, jako v češtině. Je také variantou instrumentálu (čeština: 7. pád), ale pouze v případě, že je použit jako ekvivalent české předložky s(e) a zmíněný předmět se nachází uvnitř druhého objektu.

Vytvoření: přidáme koncovku -(m)mi v singuláru a koncovku -ni v plurálu.

 

Ekvativ

Ekvativ se používá ve stejných případech jako česká spojka jako nebo přípona -sky, tedy přirovnává někoho / něco k někomu / něčemu.

Vytvoření: v singuláru i plurálu přidáme koncovku -tut.

 

Ablativ

Velice dávno, v jazyce, který byl předchůdcem dnešních indoevropských jazyků (tedy i slovanských), tento pád existoval také. Vyjadřuje původ věci odněkud, místo, odkud daná věc pochází.

Vytvoření: přidáme koncovku -(m)mit v singuláru a koncovku -nit v plurálu.

 

 

Pro ukázku uvádím příklad se slovem "angut" (muž).

Ukázka deklinace substantiva: "angut" muž

absolutiv sg. angut

absolutiv pl. angutit
ergativ sg. angutip ergativ pl.  angutit
allativ sg. angummut allativ pl. angutinut
instrumentál sg. angummik instrumentál pl. angutinik
prosekutiv sg. angutikkut prosekutiv pl. angutitigut
lokál sg. angummi lokál pl.  angutini
ekvativ sg. angutitut ekvativ pl. angutitut
ablativ sg. angummit ablativ pl. angutinit

 

 
 

 


Archiv

Kalendář
<< červen / 2017 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 27135
Měsíc: 274
Den: 7