Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výslovnost

Grónská výslovnost je poměrně složitá. Písmeno je vždy tučným písmem velké i malé a "normálním" písmem je uvedeno, jak se písmeno hláskuje. Písmena označená touto barvou se používají jen v cizích slovech.

A/a-a

normální české a, v mezinárodní fonetické abecedě [a]

B/b-be

normální české b, v mezinárodní fonetické abecedě [b].

C/c-ce

někdy jako české k, někdy jako české s, v mezinárodní fonetické abecedě [k] nebo [s].

D/d-de

jako české d, v mezinárodní fonetické abecedě [d].

E/e-e

jako české e, v mezinárodní fonetické abecedě [e].

F/f-ef

někdy jako české f, někdy se nedovřou úplně rty a vyslovená hláska se podobá českému f a p, tedy něco mezi, v mezinárodní fonetické abecedě [f] nebo [ ϕ].

G/g-ge

někdy jako české g, někdy se vysloví vzadu jako řezavé h, které je podobné českému h, ale tvoří se víc vzadu, v mezinárodní fonetické abecedě [g] nebo [ɣ].

H/h-ha

jako české h, v mezinárodní fonetické abecedě [h].

I/i-i

jako české i, v mezinárodní fonetické abecedě [i].

J/j-je

jako české j, v mezinárodní fonetické abecedě [j].

K/k-ka

jako české k, v mezinárodní fonetické abecedě [k].

L/l-el

jako české l, v mezinárodní fonetické abecedě [l]. Pokud toto l ovšem stojí za t, vysloví se více vpředu a lehce šišlavě (zhruba mezi š a l), v mezinárodní fonetické abecedě [ɬ].

M/m-em

jako české m, v mezinárodní fonetické abecedě [m].

N/n-en

někdy jako české n, někdy se vysloví více vzadu (téměř vždy tento případ nastane pokud se nachází za "r"), v mezinárodní fonetické abecedě [n] nebo [ɴ].

O/o-o

jako české o, v mezinárodní fonetické abecedě [o].

P/p-pe

jako české p, v mezinárodní fonetické abecedě [p].

Q/q-qaa

jako české k vyslovené vzadu až téměř v krku na stejném místě jako se tvoří anglické nebo francouzské r, v mezinárodní fonetické abecedě [q].

R/r-er

standartně jako francouzské "r", v mezinárodní fonetické abecedě [ʁ]. V některých dialektech se spíše blíží českému "h" nebo se podobá "ž" (v dialektu Avanersuarmiutut).

S/s-es

výslovnost mezi českým s a š, v mezinárodní fonetické abecedě [s~ʃ]. V některých dialektech zní jako čisté české š.

T/t-te

jako české t, v mezinárodní fonetické abecedě [t]. Před "i" se vysloví s přídechem, zní jako anglické "t" ve slově tip.

U/u-u

jako české u, v mezinárodní fonetické abecedě [u].

V/v-ve

jako české v, v mezinárodní fonetické abecedě [v].

W/w-we

jako české u ve slově auto, v mezinárodní fonetické abecedě [ʊ̯].

X/x-iks

jako české x nebo ks, v mezinárodní fonetické abecedě [ks].

Y/y-y

někdy jako české i, někdy jako české j, v mezinárodní fonetické abecedě [i] nebo [j].

Z/z-ze

jako české z, v mezinárodní fonetické abecedě [z].

Æ/æ

výslovnost mezi českým a a e, v mezinárodní fonetické abecedě [æ].

Ø/ø

výslovnost mezi českým e a o, v mezinárodní fonetické abecedě [ø].

Å/å

jako anglické u ve slově but, tedy trochu otevřenější a, v mezinárodní fonetické abecedě [ʌ].

 

 

  • Dlouhé samohlásky-značí se zdvojením: a-aa, e-ee, i-ii, o-oo, u-uu.
  • Dlouhé souhlásky-souhlásky se zdržením-značí se zdvojením: f-ff, g-gg, h-hh, j-jj, k-kk, l-ll*, m-mm, n-nn, p-pp, q-qq, r-rr, s-ss, t-tt, v-vv.
  • Písmena, která nejsou v grónské abecedě:

             -ng-vysloví se jako nosovka, jako české n ve slově banka, v mezinárodní fonetické               abecedě [ŋ]. Dlouhá verze (viz výše-dlouhé souhlásky) je nng.

          -'-vysloví se jako pomlčka, ražená souhláska-v češtině například ve slově z okna

[s'okna] (zejm. v moravském dialektu, v Čechách častěji zněle [zokna])-pro Čecha ovšem nepochopitelné, ale netrapte se tím, tato hláska se vyskytuje jen ve vzácných případech, v mezinárodní fonetické abecedě [ʔ]. Dlouhá verze (viz výše-dlouhé souhlásky) neexistuje.

*Pozor na "ll"! Vysloví se jako neznělá alveolární laterální frikatíva ], stejně jako l které stojí za t. Téměř stejně zní i "rl".

 
 

 


Archiv

Kalendář
<< červen / 2017 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 27606
Měsíc: 216
Den: 14